HISTORIE KOSTELA SV. JAKUBA A FILIPA NA CHVOJNĚ U KONOPIŠTĚ (okres Benešov)

 

Na osamoceném návrší, nad barokním hospodářským dvorem Chvojen, stojí kostel svatého Jakuba a Filipa.  Zděný kostel z roku 1217, pozdně románský s novogotickými prvky, ojedinělá stavba u nás.

Původní kostel, který zde stál, nebyl omítnut ani zvenčí, ani zevnitř (tzv. režné zdivo). Nerovně uhlazené byli jen některé části pod vzácnými freskami nadměrných velikostí.

V oratoři je vyobrazena velmi rozměrná freska o rozměrech 4 m x 5 m znázorňující patrony kostela - sv. Jakuba a Filipa. Ve spodní části této fresky vidíme korunovaci Panny Marie, tzv. trůnící s Ježíškem na klíně.

Freska nad hlavním vchodem kostela znázorňuje Ptolemaiovu sluneční soustavu, kde je země středem vesmíru. Tato představa o uspořádání vesmíru platila asi až do roku 640 našeho letopočtu.

Další freska znázorňuje pekelnou stvůru - obřího Leviathana (napůl had, napůl drak), středověkou příšeru, která požírá lidi v pekle. 

Tato freska je pravděpodobně největším zobrazením Leviathana v Evropě, ne-li na světě, neboť nám není známo, že by existovala freska větší. (Václav Potůček)

V roce 1780 započala přestavba věže kostela, která byla původně nižší a nacházela se v rohu kostela. Tato přestavba trvala dva roky.

Zadní část kostela bývala dříve obytná. Nacházel se zde farní úřad, děkanství, vikariát a nakonec i biskupské sídlo, a to až do roku 1791. Tehdy byla zeď zbourána a došlo k prodloužení původní lodě kostela a postavení kůru.

Poslední úpravy kostela provedl Josef Möcker v letech  1904 až 1905, kdy jej připravoval pro rodinnou hrobku Arcivévody. Arcivévoda František Ferdinand d'Este sem ze zámku Konopiště jezdil v kočáře na pravidelné bohoslužby. Interiér kostela nechal vybavit za 95 000 zlatých. Již od samého začátku kostel Svatého Jakuba a Filipa tajně připravoval jako budoucí rodinnou hrobku tady v Čechách, kvůli nešlechtickému původu své milované choti Žofie.

V kostele se nacházejí vzácné velké konsegrační kříže.

Nádherná dlažba pochází ze 14. století. Bylo při ní použito vyšehradské keramiky vyrobené v klášteře u Davle. 

Kostel sloužil v době války rovněž jako úkryt před napadením, o čem svědčí bytelně kované dveře s ručně vyrobeným plechem a velmi silné zdivo (o tloušťce 2,20 m - 4,10 m).

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode